Země zažila rekordní vedra. Při jaké teplotě je ohroženo zdraví?
Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) byl 4. červenec 2023 nejteplejším dnem, jaký byl kdy na Zemi zaznamenán. Průměrná teplota dosáhla 17,18 °C. V souvislosti s vysokými teplotami spojenými s globálním oteplováním si vědci položili otázku, jakou teplotu můžeme tolerovat, aniž bychom ohrozili své zdraví. Zvyšování průměrné teploty na Zemi má pro planetu ničivé důsledky: tání ledovců, mizení některých živočišných a rostlinných druhů či stále silnější přírodní katastrofy. Má však také dopad na naše zdraví.
Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) byl 4. červenec 2023 nejteplejším dnem, jaký byl kdy na Zemi zaznamenán. Průměrná teplota dosáhla 17,18 °C. V souvislosti s vysokými teplotami spojenými s globálním oteplováním si vědci položili otázku, jakou teplotu můžeme tolerovat, aniž bychom ohrozili své zdraví.
Zvyšování průměrné teploty na Zemi má pro planetu ničivé důsledky: tání ledovců, mizení některých živočišných a rostlinných druhů či stále silnější přírodní katastrofy. Má však také dopad na naše zdraví.
Ohrožení zdraví při teplotách nad 40 °C
Studie prezentovaná na konferenci ke 100. výročí založení Vědecké společnosti experimentální biologie (SEB), která se konala ve skotském Edinburghu na začátku července, poprvé stanovila hranici teploty, při jejímž překročení je lidský organismus ohrožen. Britský profesor Lewis Halsey a jeho tým vědců popsali, jak jsou teploty mezi 40 a 50 °C potenciálně nebezpečné pro zdraví. Jejich práce navazuje na předchozí studii publikovanou v roce 2021 v časopise Physiological Reports. Ta tvrdila, že vysoké teploty zrychlují metabolismus, tedy všechny chemické reakce, které nám umožňují vyrábět energii potřebnou k fungování našeho těla.
„Při teplotě 40 °C a vyšší se metabolismus zrychluje o 35 % oproti normálnímu stavu a při teplotě 50 °C o 48 %,“ upozorňuje Dr. Daniel Atkinson, vedoucí klinický lékař britské společnosti Treated a dodává: „Čím větší je horko, tím více musí tělo pracovat, aby si udrželo životní funkce.“
Studie profesora Halseyho se zabývala také tím, jak teplo ovlivňuje činnost srdce a jaké jsou rozdíly mezi muži a ženami. Vědci zjistili, že zvýšení srdeční frekvence v důsledku horka je výraznější u žen než u mužů.
Účinky horka jsou individuální
Zdravotní důsledky extrémních teplot se u jednotlivých osob liší. Nejzranitelnější jsou starší lidé, děti, těhotné ženy, lidé trpící chronickými chorobami a ti, kteří mají omezený přístup ke zdrojům, které jim pomáhají se s horkem vyrovnat (klimatizace, ventilátory, pitná voda atd.).
V horkém počasí se více potíme a jsme více vystaveni riziku dehydratace, závratí, nevolnosti, bolestí hlavy, únavy, svalových křečí a bušení srdce. V extrémních případech mohou vysoké teploty způsobit smrt, zejména během vln veder. Příčinou je úpal, který způsobuje nebezpečné zvýšení tělesné teploty, jež může vést k závažným neurologickým potížím, a dokonce i ke smrti.