Studie: U každého druhého člověka na světě se během života vyvine duševní porucha
Duševní zdraví populace je jedním z hlavních problémů zdravotnictví, se kterým se potýkají státy napříč všemi kontinenty. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) trpěla v roce 2019 duševní poruchou téměř miliarda lidí. Během prvního roku pandemie covid-19 navíc vzrostl o více než 25 % počet lidí trpících depresemi a úzkostmi. Nová studie provedená australskými a americkými vědci odhaluje, že duševní poruchou během svého života onemocní na celém světě každý druhý člověk.
Duševní zdraví populace je jedním z hlavních problémů zdravotnictví, se kterým se potýkají státy napříč všemi kontinenty. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) trpěla v roce 2019 duševní poruchou téměř miliarda lidí. Během prvního roku pandemie covid-19 navíc vzrostl o více než 25 % počet lidí trpících depresemi a úzkostmi. Nová studie provedená australskými a americkými vědci odhaluje, že duševní poruchou během svého života onemocní na celém světě každý druhý člověk.
Mezinárodní studie, za kterou stojí vědci z University of Queensland a Harvard Medical School, byla provedená ve 29 zemích celého světa v letech 2001 až 2022. Do průzkumu bylo zahrnuto více než 150 000 dospělých respondentů a sesbíraná data odhalila řadu zajímavých poznatků.
Poruchami duševního zdraví trpí po celém světě miliony lidí a u 50 procent populace se do věku 75 let rozvine alespoň jedna duševní porucha. Výzkum přináší poznatky o frekvenci a načasování nástupu duševních poruch a očekává se, že sesbíraná data pomohou pracovníkům veřejného zdravotnictví, lékařům a vědcům lépe reagovat na nenaplněné potřeby lidí s poruchami duševního zdraví.
“
„Duševní poruchy představují celosvětově hlavní zdravotní problém a potřeby léčby se bohužel nedaří uspokojovat. Přestože bylo vyvinuto mnoho programů a postupů pro prevenci a léčbu duševních poruch, problémem bývá často kvůli nedostatku financí jejich realizace. Naše studie poskytuje důležité informace, které mohou pomoci lépe implementovat preventivní a léčebné programy“.
profesor Ronald Kessler z Harvard Medical School
Deprese a úzkosti jako nejčastější duševní onemocnění
Poruchy nálad, jako jsou deprese a úzkosti, jsou považovány za nejčastější duševní onemocnění. Mezi muži a ženami však existují rozdíly. U žen jsou nejčastější duševní poruchou deprese, které následují různé formy fóbií a posttraumatické stresové poruchy. U mužů jsou nejčastější duševní poruchou poruchy spojené s užíváním alkoholu, deprese a různé formy fobií.
První duševní poruchy: na přelomu dětství a dospělosti
Studie odhalila, že duševní poruchy se v populaci objevují ve velmi mladém věku – nástup prvních poruch bývá u mužů v 19 a u žen ve 20 letech věku. „Duševní poruchy a jejich vývoj je třeba zkoumat, abychom pochopili, proč a jak se tyto poruchy vyvíjejí. Také je třeba zaměřit se na služby duševního zdraví pro mladé lidi – ty musí být schopny rychle odhalit a léčit duševní poruchy, a také být nastaveny tak, aby vyhovovaly potřebám mladých pacientů, kteří se nacházejí v kritických obdobích života,“ uzavírá profesor John McGrath z University of Queensland.